Trénink dle neurotypů: Základní informace

Autor 

Plánování tréninku dle neurotypů je systém, se kterým jako první přišel legendární Charles Poliquin. Do podoby, kterou vám zde představím, ji přejal Christian Thibaudeau. Christian je kanadský olympionik a silový trenér z Montrealu (Kanada), který se u Charlese Poliquina učil. Založil online bodybuildingový magazín Iron Mag. Už dlouhou dobu je jeden z nejrespektovanějších trenérů a online přispěvovatelů ve sportovní sféře. Trénoval sportovce 26 různých sportů, napsal stovky článků a soutěžil na olympiádě.

Po vážném zranění musel skončit se závodní vzpěračskou kariérou. Začal vést osobní tréninky a psát články o fitness. V té době začal poprvé trénovat čistě pro estetiku. 

Christian se stal, díky své účasti na olympiádě a svým výkonům, velmi respektovaným osobním trenérem, který pomáhá mnoha sportovcům se zlepšením jejich výkonů. (Volně přeloženo z greatestphysiques.com) 

O co se jedná?

Každá osoba na světě potřebuje individuální přístup k tomu, aby se optimálně rozvíjela. Platí to při učení, ve stravování, při léčbě i při plánování tréninku. Pro optimalizaci plánování tréninku můžeme rozlišit 5 základních neurotypů člověka, přičemž každý z těchto typů je specifický neurotransmitery, které u něho převažují. Pro zjednodušení by se daly tyto neurotypy přirovnat charakterovému rozdělení dle psychologie na cholerika, flegmatika, sangvinika a melancholika.

Pokud přihlédneme na v samotné hladiny neurotransmiterů, můžeme sportovce trénovat s ohledem na rozdílnou reakci na stres, jeho aktuální trénovatelnost, přístup k tréninku a celému tréninkovému plánu, energií, kterou je schopen do tréninkové jednotky vložit. Liší se pauzami nutnými nejen mezi cviky, ale i jednotlivými tréninky a jejich nejvhodnějšími metodami.  

Nejčastější neurotypy označujeme jako 1A, 1B, 2A, 2B a 3.

Tyto typy se mezi sebou liší převahou hlavních excitačních a inhibičních neurotransmiterů. Těmi hlavními, kterými se zde budeme zabývat, jsou následující:

• Dopamin,
• (nor)adrenalin,
• glutamát,
• acetylcholin, 
• serotonin,
• GABA (kyselina gama-aminomáselná).

Testování hladin neurotransmiterů je ještě ve vzdálené budoucnosti. Kdo se tématem zabývá tak ví, že neurotransmitery se uvolňují a váží v místě spojení dvou neuronů (synaptické spojení). Jejich hlavním úkolem je přenést nervový vzruch (někde jako komunikace mezi neurony). Při testování z krve nebo moči, což je v současné době možné, je ale získaná informace víceméně zbytečná. Vzhledem k tomu, že hladiny neurotransmiterů se během dne mění, bylo by nutné test provádět neustále. To prakticky není možné. Dalším problémem je to, že z krve nebo moči otestujeme už jen zbytky nebo deriváty. To nám může nepřímo poskytnout povědomí o přibližné hladině v danou chvíli, ale stále se jedná o velmi nepřesnou informaci. Situace se navíc za dobu od uvolnění v synaptické štěrbině do jeho otestování z krve nebo moči mohla dávno změnit působením vnějších stresorů.

Přesná čísla tedy nečekejte. Záleží tedy na trenérovi, jak moc sportovce zná. K zjištění neurotypu je důležitá komunikace mezi sportovcem a trenérem. Na veškeré otázky by měl sportovec odpovídat na 100 % upřímně. Pokud nebude ve svých odpovědích upřímný, může dojít k nevhodně nastavenému tréninku, tzn. i když bude patrné zlepšení, nebude pravděpodobně tak dobré, jako při správně určeném neurotypu. Nicméně, upřímnost a důvěra mezi trenérem a sportovcem je základ úspěchu v každé situaci, v opačném případě nemá spolupráce smysl.

Základní rozlišení neurotypů

Přestože jsou neurotypy rozdělené podle převažujících hladin neurotransmiterů, každý sportovec je originál právě díky tomu, že hranice mezi jednotlivými neurotypy nejsou ostře vymezené. Navzájem se prolínají. Pokud už určíme odpovídající neurotyp, stále nemáme vyhráno. Vždy záleží na vnějších okolnostech (působení stresu nebo naopak celkové pohodě). U jedince může docházet k jeho dočasnému posunu o jeden typ nahoru nebo dolů. Tomu je pak vhodné přizpůsobit i aktuální trénink a celkový přístup.

Základní vymezení a charakteristika je následující (za klidového a vyrovnaného stavu):

Typ 1A: Dopaminově dominantní (exc.) s převahou inhibiční GABA. Naopak nízká hladina acetylcholinu a serotoninu (inhibiční). Velmi intenzivní život i trénink, dominantní osoby. Výhoda při vyšších zátěžích.

Typ 1B: Dopaminově dominantní (exc.) s vysokou hladinou acetylcholinu a serotoninu (inh.). GABA je střední hladiny. Při tréninku výhoda při pohybech vyžadujících stretch reflex. Ideální větší variabilita tréninku a cviků. Typický CrossFit.

Typ 2A: Adrenalinově dominantní (exc.). Inhibiční GABA a serotonin jsou v rovnováze. Nejlépe ze všech se přizpůsobuje variabilnímu plánu, funguje na něj každá metoda, ale nikdy ne na dlouho. Nutná variabilita.

Typ 2B: Glutamátově dominantní (exc.) s vyšší hladinou adrenalinu (exc.) a serotoninu (inh.). GABA je na nízké úrovni. Tento sportovec potřebuje mít mind-muscle connection - cítit trénink. Vidět pod sebou kaluž potu, cítit po tréninku pumpu, jinak ho trénink spíš demotivuje.

Typ 3: Glutamátově dominantní (exc.) s vyšší hladinou adrenalinu (exc.) a GABA (inh.). Vyhýbá se bolesti, s tréninkem je trpělivý. Potřebuje sám pro sebe perfektně ovládnout techniku.

Mezi těmito neurotypy hraje rozdíl reakce organismu (a nervové soustavy) na stres, intenzitu tréninku, svalovou práci a strukturalizaci tréninku.

Tréninky dle neurotypů

Plánování dle neurotypů, jak už bylo zmíněno, je jedna z mnoha pomůcek, která může vést k ideálnímu nastavení tréninků. Samožřejmě hraje roli i mnoho dalších faktorů, jako jsou aktuální požadavky, rodinná situace, časové možnosti a jiné. Nikde není řečeno, že klasickým přístupem k plánování tréninku ke zlepšení výsledků nedojde. U klientů - začátečníků je vhodný jakýkoliv přiměřený pohyb. Sama o sobě pohnutka "jít cvičit" pomůže k tomu, že se budete zlepšovat. Pokud už jste pokročilejší sportovec - amatér, struktura v programu vám pomůže k rychlejšímu a efektivnějšímu dosažení cíle. Rozhodně pro vás nebude vhodný program určený pro profesionální sportovce, kteří mají jiné časové možnosti, možnost regenerace a naprosto odlišný fyziologický stav těla.