Půst: Jak probíhal můj 5denní půst?

Co se v článku dočtete?

• Co se při půstu děje
• Moje osobní zkušenost s 5denním půstem, den po dni
• Co jsem půstem získala (shrnutí)
• Kde jsem se o půstu informovala
• Jakými pravidly jsem se řídila
• Můj půst v číslech (shrnutí)

Určitě všem, kdo chtějí s půstem začít, doporučuji nejdřív zjištěni potřebných informací, a to z ověřených zdrojů. V tomto článku se dočtete pouze mou osobní zkušenost a přetlumočené informace, které jsem si z ověřených zdrojů zjistila já. 

Půst pro mě není nic nového. Už v roce 2015 jsem zkusila svůj první "půst". Ve skutečnosti se jednalo o 7-10 dní pití vody z medu, citronu a kajenského pepře. Mladá a nezkušená jsem si myslela, že se o půst jedná. Nakonec ale mi ale tato dieta nastartovala mindset a pravděpodobně i metabolismus. Nicméně, dnes přichází do módy fast mimicing diet (dieta napodobující půst), která je založena na velmi nízkém počtu přijatých kalorií. Celé je to komplikovanější a ani se tu do toho nechci pouštět.

Od roku 2015 jsem ještě párkrát podstoupila 32 hodinový půst nebo intermittent fasting, vždy proto, aby si organismus odpočal od neustálého příjmu jídla. Vždy si o to tělo řeklo a nebylo to nic nuceného.

Letos tomu nebylo jinak. Jednak jsem se přes Vánoce nijak nekrotila v jídle a hlavně - už několik let trpím na velmi lehkou formu lupénky, kterou mám dědičně zakódovanou po pradědovi. Jde o celkem velká ložiska na loktech (jen šupinky) a za poslední rok se začala ložiska objevovat i na kolenou. Než to nechat zajít nějak daleko, chci vyzkoušet něco přirozenějšího, než je léčba pod dohledem lékařů.

Pročetla jsem si knihu Hladovění pro zdraví od MUDr. Vilmy Partykové, která půsty během svého života sama zařazovala a ve svých 83 letech je živoucím důkazem, že to jde i bez léků. Tato kniha obsahuje plno informací z lékařských kruhů. 

Jednou z výhod delšího hladovění uvádí paní Partyková mimo jiné léčbu lupénky. Samozřejmě, nejedná se o 24-48hodinové půsty, ale o delší časový interval. 

Co se tedy při půstu děje?

Nebudu uvádět přesná časová okna, protože vše se odvíjí od toho, kolik glykogenu a tukových zásob jedinec má. Samozřejmě jsou k dohledání v knize.

Po úvodních hodinách, kdy tělo spotřebuje veškeré glykogenové zásoby, začne využívat zásoby, které samo má. Nejprve se jedná o tukové zásoby. Po zhruba 2-3 dnech následuje fáze, ve které začne docházet k autofágii. To znamená, že tělo, které už nemá živiny dodávané z vnějšku, začne rozkládat buňky, které jsou tělu škodlivé nebo nějak neprospěšné, aby z nich získal "suroviny" na stavbu buněk nových. Zvyšuje se imunita, snižuje se zánět v těle. Mezi buňky, které tělo při půstu rozkládá, patří i staré a poškozené imunitní buňky. Díky tomu lze (jak autorka ve své knize uvádí), při dlouhodobém hladovění, zbavit tělo i dlouhotrvajících onemocnění.

Dalšími výhodami půstu je odpočinek těla od stravy, očištění trávicího traktu nebo optimalizace produkce hormonů. 

Vlastní zkušenost

Dne 1. února jsem se vzbudila do pracovního dne. Jako učitelku během nouzového stavu mě čekala online výuka, což je pro půst ideální. Sezení u počítače člověka nevysiluje tolik, jako celodenní komunikace s neúnavnými dětmi. Ráno jsem se cítila dobře, ale bylo znát, že jídlo tělu začíná chybět. Po čase oběda jsem už pociťovala mírnou nervozitu (jako vždy, když nemám dostatek sacharidů). Snažila jsem se celý den dostatečně pít. Odpolední hodiny jsem využila k lehké procházce, ale začala jsem pociťovat slabost v nohou. Večer přišla první hladová krize, kdy jsem porušila svůj "zvyk" dát si něco dobrého (samozřejmě zdravého). Tentokrát to byla překážka psychická. Po předchozích zkušenostech jsem ale věděla, že je potřeba se jenom napít a jít to zaspat.

Druhý den, 2. února, jsem se probudila do cca 33. hodiny půstu. Hlad mi svíral břicho. Já se cítila šíleně slabá, měla jsem problém s mou ranní rutinou (3 pozdravy Slunci + ledová sprcha). Sprchu jsem nakonec úplně vynechala. Dopolední hodiny byly krizové, škola měla den volna a já chtěla svůj čas využít na sebevzdělávání. Po hodině jsem si ale uvědomila, že si absolutně nic nepamatuji. Mozek byl v útlumu a s ním i moje celková fyzička. Odpoledne jsem se zašla alespoň projít. Večer, abych se rozptýlila, jsme hráli Dostihy a sázky, které jsem ale z totálního vyčerpání nedohrála. Nakonec pomohla teplá vana a všechno to zaspat. Toho dne se mi také začala motat hlava při každém vstávání ze sedu / lehu. Nízký tlak mám i normálně, tentokrát to bylo ještě umocněné.

Spát jsem už tentokrát pořádně nemohla, přes noc jsem se budila. Ne hladem, ne teplem, ne zimou. Prostě jen tak. Maska na oči pomohla alespoň od svitu měsíce a jelo se dál.

Třetí den, na cca 57 hodinách jsem se vzbudila o poznání veselejší. Hlad už nebyl tolik cítit a zdálo se mi, že mám více energie. Věděla jsem, že už to bude jen lepší. Co se ale ukázalo jako problém bylo to, že ze zvyku připravovat si jídlo byla čistá závislost. Od toho mi nakonec paradoxně pomohlo koukat, jak si Pavel připravuje svačinu nebo jak jí oběd, i když se všude uvádí, že takové podněty hladovějícího spíš dráždí a oslabují. K večeru mě namísto hladu přepadla strašná chuť na cokoliv. Nejvíc ale na ovoce. Mám tu pro jistotu na přechodné období připravené bio mango a domácí jablka, kterými půst přeruším. Myslela jsem, že to do sebe nasypu už večer. :) Naštěstí jsem únavou po horké vaně padla a zase šla spát.

Čtvrtý den půstu, ráno na cca 81 hodinách, jsem se probudila s mnohem více energií, než předchozí dny. Sprchu jsem zase vynechala, pozdravy Slunci ne. Na tento den byla naplánována i očista trávicího systému, jógou známá jako Šankhaprakšalána. Naplánováno bylo na brzké odpoledne, kdy jsem měla být doma sama. Celkově klystýry nebo šanka jsou v knize také zmíněny, ale pod různými názory. Nakonec ale, z čistě logického hlediska a s užitím mých znalostí o lidském těle, jsem se rozhodla šanku podstoupit. Nakonec pocit, že jste od posledního jídla nebyli na záchodě, není úplně ideální. Natrávená potrava zející v trávicím traktu by očistě organismu asi moc nepomáhala. Po šance mě nabila ještě větší energie, než která přišla ráno. Smysly se zbystřily, nastoupila nevídaná kreativita a přišla chuť dělat všechno, na co jsem uplynulé 3 dny neměla energii a náladu. V této době byla napsána i většina článku. :)

Pátý den ráno už jsem věděla, že večer půst ukončím. Ráno jsem se necítila úplně ve své kůži, později vyplynulo, že přichází menstruace - křeče v břiše tedy nebyly způsobeny hladem. Nicméně i povědomí o tomto faktu mi nijak nepomohlo a celé dopoledne jsem víceméně trpěla. Kolem poledne jsem si dala černé kafe, které bohudík pomohlo. Už jsem měla opravdu silné nutkání skončit, naštěstí mě Pavel pořád podporoval a hecoval, abych nepodlehla a vydržela opravdu do večera. Rozložil mi časový rozvrh, jak byl v plánu, a to pomohlo alespoň psychicky - musela jsem jen 2 hodiny vydržet, následující 2 hodiny jsme strávili ve městě (já na nákupech jídla) a po příjezdu domů jsem měla naplánované pečení. Najednou bylo 18:00, ani jsem nemrkla. Zbývaly poslední 2,5 hodiny.

V posledních 2,5 hodinách mě zachránil Netflix a film Teroristka (docela zajímavý kousek, musím říct). Než jsme film pustili, dokoukali a zařadili se zpátky do reality, zbývalo mi 45 minut. Ty jsem využila k přípravě ovoce, které jsem měla v plánu jako takový "fast-breaker." S těmi dvěma malými domácími jablky a bio mangem jsem si vyhrála s takovou péčí, že mi ani ublížit nemohla - jakou energii do jídla a pití vložíš, takovou ti potom vrátí.

Pátek, 5. 2. 2021, 20:30 - vzniká neskutečně šťastná fotka, na které si držím svou nálož jídla - necelých 1 dcl domácího kefíru z bio mléka, půl manga na tenoučké plátky a dvě malá jablka dlouho podušená se skořicí. Základem je vše (i kefír) dlouho pokousat v ústech, aby se strava proslinila a neudělala v trávicím traktu ještě větší paseku, než tam byla před půstem. Jako první šel kefír kvůli podpoře obnovení střevní mikroflóry. Po chvilce následovalo pár plátků manga, pár lžiček jablek. Ve finále jsem do sebe dostala jen polovinu plánovaného a připraveného ovoce. Byla jsem plná (to bude tím zmenšeným žaludkem). Těch pár lžiček kefíru, čtvrtinu manga a jedno podušené jablko jsem nepřetržitě žvýkala cca 30 minut - takže asi opravdu důkladně. Nakonec, kdyby lidstvo takhle poctivě žvýkalo celý život, nebudou na světě obézní lidé, nebo budou 24 hodin denně jíst. :)

Večer jsem usnula jako mimino a ráno se probudila neskutečně živá už v 5:38 (o víkendu). V hlavě čisto, chuť do nového dne, plná hlava nápadů a plánů, co vše chci udělat. Musím říct, že to mi  před půstem už trošku scházelo. 

Co jsem půstem získala

Co jsem tedy půstem získala? 

1. Čistější hlavu, zbavila jsem se negativních myšlenek, podrážděnosti. Následná meditace stála za to.
2. Klidnější mysl i tělo.
3. Větší produktivita, motivace, chuť do života.
4. Zdánlivě ustupující vyrážka (lupénka?) - konečný výsledek se ale asi projeví po více dnech.
5. Znovuobjevení vědomého jedení (před půstem jsem jedla nevědomě s mobilem v ruce a vidličkou v druhé).
6. Tělo i hlava si podvědomě vybírá kvalitní potraviny. Na ty nekvalitní nebo zpracované vůbec nemám už od prvního dne půstu chuť. 
7. Znovuzískané vědomí toho, že takové množství jídla, jako je většina lidí schopná sníst, není rozhodně nutná. Těším se na následný minimalismus v jídle (méně objemné ale více nutričně velmi hodnotné potraviny).
8. Dobrý pocit z toho, že jsem to nakonec opravdu vydržela celých 120 hodin.

Kde jsem se o půstu informovala

Základem půstu je prvotní získání informací a psychická příprava na to, co člověka čeká. 

1. Hladovění pro zdraví (MUDr. Vilma Partyková) - dobrý zdroj lékařských informací, porovnává zde různé studie provedené na hladovějících lidech a popisuje základní a nutná pravidla půstu a jeho ukončování. Asi nejlepší český zdroj informací na jednom místě.
2. Souhrnné články na healthline.com - různí autoři, kteří srovnávají současné vědecké studie a trendy. Pozor při vyhledávání, většina výsledků se týká intermittent fasting (přerušovaného hladovění) a ne čistě fasting.
3. Články lidí, kteří si sami půstem prošli a stejně jako já popisují den z dnem své pocity.

Důležité je vyhnout se amatérským diskuzím typu Quora nebo mimibazar diskuze. Je zde mnoho nevzdělaných lidí, kteří hladovění považují za něco, co člověku může strašně ublížit. Nenechte se jimi odradit. Půst neublíží, ale to platí při dobré přípravě na něj!

Jakými pravidly jsem se řídila

Při svém půstu jsem se řídila několika jednoduchými pravidly. Některá jsem si stanovila vnitřně, některá převzala z knihy a některá ze zkušeností ostatních lidí.

Za celou dobu jsem:

1. Nepozřela jedinou kalorii. Nebrala žádné doplňky stravy.
   - sebemenší sousto by dle p. Partykové přerušilo postupné ozdravné procesy v těle
2. Pila dostatečné množství čisté vody.
   - původně jsem chtěla držet tzv. water fasting (hladovění o vodě), což jsem ale psychicky nezvládala, proto...
3. Pila kopřivový nebo meduňkový čaj z domácích bylinek.
   - čaje z pytlíku jsem vynechala, protože je mnoha studiemi dokázáno, že obsahují neskutečné množství pesticidů a dalších škodlivých látek, a to při půstu nechceš
4. Pila černou kávu z kávovaru.
   - paní Partyková nedoporučuje, ale některé současné studie povolují - vím, že se mi nedokázaly dostatečně očistit neuroreceptory a půst tedy neměl až takový účinek, jaký mohl mít, proto se ke coffeedetoxu dostanu v průběhu týdnů (ale při stravě)
5. Snažila se chodit na procházky.
   - většinu dnů jsem se dostala na vzduch a i přes slabost v nohou ušla pár (2-3) kilometrů
6. Neprováděla náročnější fyzickou aktivitu.
   - vynechala jsem své silové a běžecké tréninky, půst byl i potřebným deloadem (spíš unloadem) před novou fází tréninku dle neurotypu
7. Pravidelně čistila ústní dutinu.
   - nejenom zuby (čistou organickou zubní pastou), ale i jazyk (speciální škrabkou na jazyk, postačí i kovová lžička)

8. Jednou provedla očistu trávicího a vylučovacího traktu. 
   - na doporučení v knize jsem si čtvrtý den dala Šankhaprakšalánu (více o ní zde), samozřejmě to nebyla první zkušenost - při první zkušenosti si o tom hodně zjistěte nebo se obraťte na odborníka

9. Dávala každý večer teplou vanu.
   - ta údajně pomáhá lepšímu odvádění škodlivin z těla kůží, ta je největším orgánem, který tuto funkci zajišťuje, proto...
10. Nepoužívala žádná mýdla nebo sprchové gely, žádnou kosmetiku.
    - ač mám veškerou kosmetiku ve vysoké a organické kvalitě, nedoporučuje se během půstu cokoliv na sebe mazat, protože kůže dokáže živiny přijímat i skrze kůži (např. celiaci nesmí používat některé sprchové gely a šampony, protože se při výrobě používá lepek)
11. Pravidelně meditovala.
    - pokračování ve své rutině, která pomohla udržet si pozitivní mindset a klid v duši

Můj půst v číslech

Délka: 5 dní - 120 hodin - 7200 minut

Trvání: 31. 1. 2021 (20:30) - 5. 2. 2021 (20:30)

Hmotnost (vždy ráno po WC a před sklenicí vody):

• 1. 2. (6:30) - 61,9 kg
• 2. 2. (7:10) - 60,3 kg
• 3. 2. (6:35) - 59,4 kg
• 4. 2. (6:43) - 58,4 kg
• 5. 2. (5:52) - 58,8 kg (nárůst pravděpodobně způsoben šankou z předešlého dne - zadržení zbylé vody a / nebo začínající menstruací, kdy se hmotnost těla zvyšuje právě kvůli zadržování vody)
• 6. 2. (6:30) - 58,0 kg (ráno po ukončení půstu a prvním jídle)

Černých káv: 10 (každé dopoledne dvě, bez nich bych nebyla schopna fungovat - o tom jsem se přesvědčila poslední den)

Shybů: 8 (na jeden set po 113 hodinách bez jídla)

Pokud vám v článku nějaká informace chybí nebo se chcete zeptat na další informace nebo můj názor, ráda zodpovím v komentářích. Některé otázky byly zodpovězeny na mém instagramovém účtu ve stories, naleznete ve výběrech na profilu.

Půstu zdar!